Zatím dvěma tituly se hlásí o slovo edice NOS. Nakladatelství Albatros ji určilo dětem. Ale jména autorů zaujmou i dospělé čtenáře. James Joyce a Dylan Thomas, dvě hvězdy anglického písemnictví.
James Joyce byl doposud znám jako autor jednoho jediného textu pro malé čtenáře. Poslal ho 10. srpna 1936 svému jedinému vnukovi Stephenovi dopisem. Drobná pohádka o kočce ze 
starobylého francouzského městečka na břehu Loiry, která pomohla lidem vyzrát na čerta, vyšla později i knižně – česky ji poprvé vydal Albatros roku 1974. V otlučené truhle plné dokumentů a dopisů, kterou v březnu 2006 daroval curyšské Nadaci Jamese Joyce Hans E. Jahnke, nevlastní syn spisovatelova syna Georga, se ovšem našel ještě další dopis čtyřletému Stephenovi – datovaný 5. září 1936. V něm Joyce vypráví opět stručný a opět zábavný příběh O kočkách a Kodani. Ten opatřen ilustracemi amerického kreslíře Caseye Sorrowa a v osobité grafické úpravě Pavla Beneše, 
otevřel v nakladatelství Albatros novou edici Nos. Ani text druhého svazku edice NOS nevznikl primárně jako kniha. Vánoce jednoho kluka z Walesu od velšského básníka Dylana Thomase zazněly poprvé jako rozhlasové vzpomínky, které autor roku 1945 natočil pro BBC. Později poněkud přepracovaný text prodal za tři stovky dolarů americkému časopisu Harper's Bazaar. Česky vychází tato poetická vzpomínka poprvé. Podrobnosti ZDE.
Nakolik z prvních dvou svazečků můžeme vyčíst, na jaké knihy se edice chce zaměřit, jakému čtenáři je určena? ptám se literárního redaktora nakladatelství Albatros Petra Eliáše, který edici řídí... NOS je taková edice spíš pro „fajnšmekry". Jejím hlavním cílem je přinášet dětské knihy víceméně kanonických autorů literatury pro dospělé. V ideálním případě by mělo jít o díla, která v češtině dosud nevyšla. Tak trochu symbolicky jsme začínali tou Joyceovou miniaturou, o níž ještě relativně nedávno nevěděl vůbec nikdo. Thomasovy Vánoce jsou v anglosaském světě klasika, u nás je nikdo nezná. Jsme si samozřejmě vědomi toho, že často nejde o nijak závažná díla, ale mě osobně na tom baví vřazovat ty knihy do kontextu. „Dospělácké" knihy všichni znají a myslím, že leckoho zajímá, jak jeho oblíbený autor psal pro děti (nezřídka svoje, což je na tom taky milé).
Na první pohled v knihkupectví ale nepoznáme, že jde o edici. To je záměr? Edice nemá ucelený formát, vzhledem k různosti textů by to bylo spíš svazující. Má vlastní logo, které vytvořil Pavel Beneš. Ten se stará i o grafickou úpravu všech titulů. Všechny texty by měla doprovázet aspoň krátká ediční poznámka nebo stručný doslov, protože pozadí jejich vzniku bývá často skoro stejně zajímavé jako knížka samotná.
Ostatně, kde se vzal ten název edice? Ten název je zkratka sousloví „neznámé opusy slavných" a zároveň odkaz na to, že ta edice chce mít „nos" na zajímavé tituly. V druhém plánu je to taková spíš interní narážka na edici OKO, se kterou ale NOS nemá samozřejmě společného nic kromě domovského nakladatelství.
A na jaké konkrétní svazky se můžeme těšit v nejbližším čase? A v jaké frekvenci? Do edice by měly přibýt zhruba dva až tři svazky ročně. Koncem dubna vychází výborná moderní pohádka Teda Hughese Železný muž, chystáme taky první kompletní překlad sbírky T. S. Eliota Old Possum's Book of Practical Cats nebo jednu knížku ze série o Treehornovi od Florence Parry Heideové s ilustracemi Edwarda Goreye. O dalších titulech zatím jednáme, takže bych toho nerad prozrazoval příliš, ale budeme pokračovat v podobném duchu.
Literární zpravodaj
2025 ©